POŠTA PARTNER

Aukro.cz

visitor counter

Popis Horních Datyň

Naše vesnice Horní Datyně je od roku 1980 součástí města Vratimova, okresu Frýdek-Místek a kraje Moravskoslezského. Historicky téměř nepřetržitě spadá pod Šenovské panství, Těšínské knížectví a Slezské vévodství s příslušností k Českému království. Do roku 1980 vystupují Horní Datyně jako samostatná obec, která se připomíná již roku 1576. Před rokem 1576 bylo dnešní území Horních Datyň součástí obce Václavovice a bylo známé pod názvem

osada Lipová.  

Název Horní Datyně 

Ještě v polovině 15. stol. se na dělicím území Václavovic a Vratimova v prostoru naší obce rozkládaly jen lesy. Při prodeji Šenova Skrbenským roku 1576 se uvádí i první zmínka o osadě Lipová. Tato osada vznikla  na katastru obce Václavovic na stráni kopce k potoku ve směru na Vratimov. Roku 1596 byla založena na katastru Vratimova ves Rakovec a  osadil ji  poddanými, jak uvádí ve své listině, Petr mladší Sedlnický. Později prodává Vratimov, Rakovec a Velké Kunčice J. Skrbenskému z Hříště na Šenově. Tím mohlo být přičleněno k osadě Lipová i území až k lesu Důlňák a to pak bylo plánovitě osídleno 19 půlsedláky se stejnou výměrou půdy. V té době mohlo být toto území již přičleněno k osadě Lipová (jak uvádí M. Pastrňák) a mohlo nést společný název Datyně  - že bylo „dáno“ k osadě. Tento název může také souviset s přičleněním velkého výběžku území Datyňského lesa k osadě. Prof. Adamus o tom uvádí, že vytékající potok z tohoto lesa a z Rakovce se nazýval Datyňka, a ten přešel později i na název  obce. V roce 1593 držel Václavovice s ještě uváděnou osadou Lipovou Jiří mladší Sobek z Kornic. Roku 1662 postoupil Max Sobek z Kornic a na Rudici za 50 tolarů Karlu Sobkovi obec Václavovice a již uváděné Horní Datyně, které utvořily zvláštní statek.

(Po spojení osad nebo  části území Lipová a Datyně vzniká již společný název Datyně a  pro lepší odlišení s pozdějším označením Horní.) Na podrobné mapě J. Nigriniho z roku 1724 je uvedena naše obec jako OBER DATINA.

 

 

Držitelé usedlostí k roku 1725

 

pulsedláci

( Jména držitelů usedlostí  jsou počeštěna ) 

 

  1.Jan Špetík                11. Václav Slíva 

  2.Michal Hrbáček        12. Pavel Matušek

  3.Michal Petr               13. Pavel Hrbáček

  4.Jiří Slíva                 14. Václav Matušův

  5.Michal Maceček        15. Jan Pastrňák

  6.Josef Staš                16. Jan Staš

  7.Jan Revenda              17. Michal Musiol

  8.Michal Drozd             18. Michník

  9.Jiří Slíva                 19.Matěj Kolář                                                                

10.Adam Hrbáček

 

 

Chalupníci 

 

1. Matuš Pavlásek           8. Jan Hurta

2. Jan Sypťák                9. Václav Slíva

3. Břenčák                    10. Michal Kolář

4. Jiří Pastrňák            11. Jiří Hrbáček

5. Kašpar Jaroš            12. Jan Slíva

6. Matěj Krčmář           13. Jiří Matušek

7. Rožnovský

 

 

 

 Okolní obce

Naše vesnice sousedí na jižní straně se Sedlištěmi, na západě s Řepištěmi, Rakovcem a Vratimovem, na severu s Bartovicemi a  Šenovem, na východě s Václavovicemi.

 

 

Les Datyňák je vesměs jehličnatý, převažují v něm smrkové stromy, ojediněle borovice a modříny. Z listnatých stromů se vyskytují břízy, duby a nově se vysazují buky a lípy, a to hlavně kvůli exhalacím. Z lesních plodin můžeme v lese najít v malém množství borůvky, maliny, ostružiny, jahody a houby. Ze zvěře lze spatřit srnčí, zajíce, bažanty, veverky, ojediněle koroptve, křepelky , lišku a divočáky.

Od jihu na sever protéká naší vesnicí  potok Horní Datyňka, která napájí Šenovský rybník a dále se v Šenově vlévá do říčky Lučiny. Tento potok pramení asi 200 metrů ještě v katastru obce Sedliště a tvoří  hranici mezi obcí Řepišt a osadou Rakovec. 

Půdní plochy vesnice se svažují k potoku Datyňka. Pravý břeh je kopcovitý a po levém břehu se až k hlavní cestě nachází cca 100m louky a pole až  skoro k vratimovské hranici. Hranici dnes tvoří ulice Rakovecká, K Hájence a Na Pasekách. 

Také místní obyvatelé hospodaří na svých pozemcích. U chalup a na jejich záhumencích o velikosti 10 až 30 arů pěstují zeleninu, pšenici, brambory a krmnou  řepu, chovají v malém slepice  -  do 10 ks, králíky 20 až 40 ks ročně, výjimečně krůty, kachny, husy . Včelích rojů je asi 90 u sedmi chovatelů se snůškou 10 až 20 kg medu ročně. Množství medu závisí na počasí, kvtenství  řepky, lip a medování lesů. Velkých ovocných sadů v obci není mnoho. Dřívější švestkové aleje byly zlikvidovány zemědělskou velkovýrobou a dnes zbytky sadů ničí virová nemoc „šárka“.

V zahradách se pěstují jabloně, hrušně, třešně, broskve, z keřů rybíz a angrešt. Dnešní trend však naznačuje přebudování zeleninových zahrad na okrasné zahrádky.

 

Podnebí v této oblasti vytváří vhodné podmínky pro zemdělství. Vodních srážek je dostatek. Dívější vytrvalé deště po Medardu (někdy až  čtrnáctidenní) jsou dnes střídány krátkými, ale vydatnými dešti, bouřkami a v létě i krupobitím. Jara bývají do dubna chladná. Podzim mnoho srážek nepřináší. Zima je různá s teplotami mezi  –10 až +5 °C. Největší mrazy přicházejí v lednu.  

Naše vesnice má 322 domů (r. 2000). Mezi významné domy patří Kulturní dům, postavený v roce 1959, v němž se dnes nachází restaurace,  sál pro 320 lidí, schůzovní místnost a tělocvična. Vlevo je hřiště na minifotbal a tenisový kurt a vpravo je prodejna potravin.

Na protilehlé straně cesty se nachází další prodejna krmiv a zahradních potřeb. Další významnou budovou obce je škola, děti se zde učí pouze do 4. třídy. Před ní je umístěn pomník obětem obou světových válek a naproti je malé hřiště. Za školou  se nachází mateřská školka o 2 třídách a místní knihovna.

 

Pobočka pošty města Vratimova, restaurace „Datyňka“ a další obchod s potravinami sídlí v domě, který je od roku 1886 obecním majetkem,  „aby ve prospěch budoucnosti dětí a další generace mohl sloužit“, jak zní zápis protokolu obecní schůze.

Vedle této budovy je pomník Rudoarmějců a  vpravo vedle pošty stojí hasičská zbrojnice. Na místě nedaleké autobusové točny stával „Nový obecník“ s restaurací se sálem a obchodem. V zadním traktu prosperovalo pekařství.

 

Nedaleko na ulici J. Tomise se nachází na levé straně malý parčík, kde stávala před léty známá  kovárna. Na této ulici dále za potokem je ve stráni Urnový háj s kolumbáriem. 

Snad nejstarší zděná stavba Horních Datyň, která byla pravděpodobně postavena roku 1824,  je kaplička zasvěcená sv. Antoníčkovi.  Stojí v původním centru obce ve směru na Václavovice. Tato kaple je společným majetkem  římsko-katolických věřících vesnice Horní Datyně a osady Rakovec. I když v letech 1835 až 1847 nejsou v obecních rozpočtech uvedeny žádné náklady na stavbu kaple, přesto usuzujeme, že byla postavena právě v roce 1824. Naproti kaple začíná cesta k Datyňskému lesu, míjí restauraci a táhne se údolím až k domu  čp. 28. Prostor za domem  čp. 28, kde je  trojmezí obcí, je i  oblíbeným rekreačním místem našich občanů.

Další zděnou budovu  představoval hostinec „U Rojka“ (Datyňská krčma), jehož

jižní část pocházela z roku 1832 a který byl znám krásnými okenními lunetami v klenbě.

Tato krčma však byla zbořena. Ze starých staveb se dochovaly ještě dvě dřevěnice, staré přes 150 let, a dva kamenné kříže u hlavní silnice. 

Připomínkou  staré výrobny větrných mlýnků v Datyních je poslední mlýnek stavba za restaurací Koliba v části obce zvané U Důlňáku. Tento místopis ukončíme vedle stojící benzinou stanicí a prodejnou potravin. 

Ve vesnici bydlí také několik rodin, jejichž předkové přišli z různých končin starého Rakouska, zvláště z Polska, později i ze Slovenska. Již v dalším pokolení jsou vlivem prostředí a škol počeštěni. Nářečí našich otců a dědů bylo slezskomoravské, neboť ve škole i v kostele na panství Šenovském se užívala  čeština. Ta však nesla v sobě mnoho polských a německých vlivů. Jazyková úroveň se postupně přibližovala  spisovné češtině.

 

(z Kroniky Horních Datyň vydané r. 2000)

 

 

 

 

 

 




 

Program kina

INZERCE

Elektronická
podoba
starých kronik
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one